Budapešť, druhé hlavní město
bývalé Rakousko-Uherské monarchie. Vídeň jsme spolu se ženou navštívili už loni
a popravdě to za moc nestálo. Vídeň sice ještě má jistý Geist, ale už to není
ono. Budapešť pro mě osobně byla velká neznámá. K návštěvě hlavního města
Maďarska jsem se nenechal zlákat ani na Erasmu v Linzi. Nakonec až teď
v červnu 2016 nadešel čas se vypravit od Uher a zjistit, jak se tam věci
vlastně mají. Musím přiznat, že to byla celkem zajímavá zkušenost.
S manželkou jsme se rozhodli
tentokrát cestovat vlakem, protože jsme se stále nevzpamatovali z poslední
14 hodin dlouhé jízdy autobusem do Paříže (a to bylo před více než rokem). Koupit si něco online od Českých drah byl
docela zápas, ale nakonec jsme uspěli. Bohužel se nám nepovedlo objednat
místenky a tak jsme si během cesty museli asi 3x přesednout. Samotných cca 6h
30minut cesty vlakem uběhlo docela v pohodě. Snad jen jediný šok jsem
utrpěl, když jsem se probudil a myslel jsem si, že jsem v centru Grozného
v roce 1995. Zahlédl jsem ale ceduli, která vše vysvětlovala. Byl na ní
nápis „Brno“. Pak už bylo vše v pořádku a dorazili jsme relativně včas,
tedy v rozpětí 20 minut, protože větší preciznost není možné od Českých
drah čekat. Z nádraží následovala
bezproblémová cesta metrem. Naštěstí jsou po celé Budapešti automaty na lístky,
kde si je možno vybrat z několika jazyků a platit kartou (uč se Praho).
Ubytování jsme sehnali přes AirBnB, domluva s majitelem rychlá, poradil
nám kde co jak vidět a jak se tam nejlépe dostat.
První den jsme strávili převážně
procházkou po městě. Prošli jsme se přes Řetězový most, kolem Parlamentu
k Bazilice Sv. Štěpána, zkrátka asi takový obvyklý okruh. Všechno bylo
fajn. Budapešť leží z větší části v rovině, takže se nezapotíte při
nějakém stoupání do kopců. Pokud by člověka přece jenom bolely nohy, tak může
vždy použít metro nebo tramvaj. Co se týče metra, tak zde najdeme druhé
nejstarší (!) metro na světě. První
linka metra byla v Budapešti otevřena roku 1896. Téměř celá trasa 1 je tvořena
krásnými malými secesními stanicemi, které jsou obložené bílými a hnědými
keramickými kachličkami a strop podpírají nýtované litinové sloupy. Já bych
snad byl jen pro nasazení nějakých stylovějších souprav, než těch ze 70. let.
Určitě se linkou 1 projeďte, když budete v Budapešti. Je to zážitek, navíc
stanice jsou položené jen těsně pod povrchem, takže do nich přes schodiště
proniká docela dost denního světla a určitě tam půjde udělat nějaké zajímavé
fotky.
Zajímavým fenoménem, na který
jsme narazili v oblasti poblíž starého židovské čtvrti, jsou takzvané
„Ruin Bars“. Jedná se o opuštěné budovy, často v pochybném technickém
stavu, ve kterých vznikají různé bary, kavárny či čajovny. My zavítali do snad
nejlegendárnějšího z nich, proslulého baru „Szimpla“ v ulici
Kazinczy. Slovy se to dá jen těžko popsat, musí se to zažít. Hlavní prostor se
nachází ve dvoře jakéhosi zvenku opravdu polorozpadle vyhlížejícího pavlačového
domu. Najdete tam různé bary, koutek s vodními dýmkami, grill, kde vám
připraví chutné hamburgery či jiné pochutiny, kterými můžete zaplnit žaludek po
náročném, kulturou prosyceném dni, a mnoho dalšího. Dekorace jsou poměrně
svérázné a pravděpodobně vznikaly zcela živelně a celkově tak přidávají
úžasnému geniu loci na síle. Často se tam pořádají různé koncerty a další
kulturní akce. Zkrátka fajn místo. Obecně se dá říct, že po celém městě je
hromada různých malých kaváren, či restaurací s nejrůznějším sortimentem.
Zřejmě se v Maďarsku malému byznysu celkem daří.
Druhý den jsme vyrazili do lázní Széchenyi, kam se pohodlně dostane již zmiňovanou linkou metra 1. V okolí lázní se nachází též celkem rozsáhlý a pěkný park s jezerem a pohádkovým zámkem (ve kterém poněkud překvapivě sídlí muzeum zemědělství). Vstupné vyjde cca na 500,- Kč na celý den a rozhodně to stojí za to. Lázně jsou z počátku 20. století, atmosféra je velmi autentická a úžasná. Co může být lepšího, než se po celém dni chození po městě natáhnout do teplé vody z termálních pramenů, kterých je ve městě několik. Pokud budete v Budapešti, určitě si na návštěvu lázní vyhraďte pár hodin času. Je to skutečně zážitek. Lázeňských komplexů je ve městě několik, takže je na výběr.
Návštěva by samozřejmě nebyla
kompletní bez výstupu na kopec k Budínskému
hradu. Zvolili jsme lanovku, která sice překvapila nepříjemně vysokou cenou
(přes 100Kč za jednoho, za jednosměrnou jízdenku), na druhou stranu ten kopec
vypadal fakt vysoký a mě už bolely nohy. Výhled je samozřejmě úplně geniální.
Zvláště pak při západu slunce a v noci. Turistů tam bylo tak nějak
přiměřeně, člověk se necítil ani sám, ale ani si s ostatními lidmi zvlášť
nepřekážel. Já jsem si konečně také
vyzkoušel udělat pár nočních fotek. Navštívili jsme samozřejmě i Rybářskou baštu, ze které je výhled snad
ještě lepší, a navíc večer zde nemusíte platit vstupné na ochoz, což jistě
potěší. Poté už jen stačilo sejít parčíkem ve stráni dolů a byli jsme zpět na
našem ubytování.
Byl jsem skutečně příjemně
překvapen, protože když jsem do Budapešti vyrážel, tak jsem neměl skoro žádné
tušení, co od města očekávat. Samozřejmě jsem si něco sem tam přečetl, viděl
nějaké fotky, ale tak nějak mě to nepřipravilo na to, jaké to tam ve
skutečnosti bylo. V duchu jsem se nemohl ubránit srovnání s Paříží.
Bude to nejspíš tím, že centrum Budapešti je plné secesní architektury, stejně tak
jako již několikrát zmíněné metro, plus téměř všudypřítomné malé kavárny a
restaurace. Co zde naopak spatříte jen málo, jsou záplavy obchodů
s nevkusným turistickým šmejdem (jako to vidíme v centru Prahy),
různí náhončí do barů, hospod a nevěstinců a podobně. Je krásně vidět, kolik
času a peněz se v Praze za poslední roky promrhalo s prakticky
nulovým efektem na kvalitu života obyvatel města, ale i turistů. Přitom jsou to
vlastně jen drobnosti, jako jsou přehledně značené cyklostezky, automaty na
lístky, které berou karty a jdou přepnout do cizího jazyka, signál mobilu
v metru a podobně. V součtu to pak dává výsledek, díky kterému já
osobně budu Budapešť řadit spíše k městům jako je Paříž a ne do množiny
ostatních post-komunistických měst jako je Praha.
Žádné komentáře:
Okomentovat