Cinestill 50D: Itálie v barvě

Lidé, kteří občas sledují stories na mém instagramu jistě postřehli, že občas jsem ověšený fotoaparáty doslova jako vánoční stromeček. Většinou je to kvůli tomu, že v Leice fotím černobílý film, v dalším mám barevný film a pak mám pro jistot třeba ještě středoformát. Barvu si většinou beru jen na dovolenou nebo jen na nějak velmi specifický projekt. Letní dovolená v Itálii tedy spadala do kategorie situací, na které si beru barvu. Do role barevného těla jsem jako obvykle odsoudil Nikon FM2 s objektivem 35/2 z 60. let. Poslední dobou jsem byl okolnostmi donucen prozkoumat podivný koncept zrcadlovek a musím říct, že Nikon FM2 je celkem solidní záležitost, ale o tom někdy jindy.

Rozhodl jsem se (po roce znovu) vyzkoušet film Cinestill 50D. Filmy Cinestill jsou speciální v tom, že se jedná kinematografické emulze od firmy Kodak. Tedy o filmy, na které se natáčí různé Hollywoodské spektákly (ano, spousta filmů se stále točí na film!). Je k dostání ve dvou provedeních, 50D pro denní světlo s ISO 50 a 800T pro umělé světlo a ISO 800. Jde koupit jak svitkový film tak kinofilm. Filmy slibují velký dynamický rozsah a jemné zrno. Zejména tedy 50D, ale 800T má prý cca poloviční zrno než jiné filmy srovnatelné citlivosti a zejména pak ve svitkové variantě.

Jediné, co brání širšímu používání barevných kinematografického materiálu je jejich speciální antihalační vrstva zvaná „rem jet“. Ta nejenom že brání vzniku světelných kruhů, ale také chrání film před poškrábáním a vznikem výbojů statické elektřiny, když filmy prolétá kamerou rychlostí 24 snímků za sekundu. Problém je v tom, že tato vrstva by zničila standardní chemii, která se používá při procesu C-41. Kinematografické filmy se vyvolávaní procesem ECN-2, jehož součástí je právě prvotní odstranění vrstvy „rem jet“. V Americe se ale našli dva nadšenci, kteří přišli s řešením, jak „rem jet“ odstranit i u neexponovaného filmu bez poškození emulze. Takový film lze vyvolat i v normální C-41 chemii.

Někomu možná přijde ISO 50 trochu málo, ale na letní dovolené to stačí. Barvy stejně nejlépe vypadají v silném a jasném světle. Při zatažené obloze a plochém světle barva nikdy nevypadá dobře. Neohroženě jsem tedy nastavil měření na Nikonu na ISO 50 a dal jsem se do práce. Měl jsem s sebou pouze dvě kazety, protože Cinestill je poměrně drahý a taky proto, že mě tolik na barvu neužije. Na druhou stranu, když je to léto a člověk jede do Itálie, tak proč si trochu nedopřát? Od barvy si většinou moc neslibuji, takže mi docela trvalo, než jsem odnesl filmy vyvolat. Jak jsem tedy nakonec spokojený s filmem Cinestiil 50D?

Podání barev je dobré, stačily jen drobné korekce. Dynamický rozsah je výborný. Scény s kontrastním světlem mají dobře prokreslená světla i stíny. Osobně si myslím, že tenhle film má asi nejlepší dynamický rozsah na trhu. Stojí ten film za ty peníze? Podle mě ne. Pro běžné použití si vystačíte třeba s Kodakem Ektar 100 nebo Portra 160, ano barevné podání může být jiné, ale to se lehce vyladí postprocesem. Co ovšem poznáte je cena, která je o polovinu nižší. Jiný příběh to samozřejmě může být s filmem Cinestill 800T, který je poměrně unikátní svou citlivostí a vyvážením bílé pro umělé světlo. Ten ale vyzkouším až někdy jindy. 

Benátky: Čtverec lepší obdélníku

Je to s podivem, že ačkoliv jezdím do Itálie dvakrát do roka, tak jsem ještě nenavštívil Benátky. Vždycky mi přišly tak nějak moc „provařené“. Jezdí tam kde kdo, a to mě většinou od návštěvy takového místa dost odradí. Nakonec jsem se ale rozhodl překonat svůj strach z ušlapání americkými turisty. Naložil jsem tedy auto zásobami, přibral manželku a vyrazil. Do Benátek to není tak daleko, aby tam člověk nemohl v klidu dojet na jeden zátah. Ubytovali jsme se v městečku na pobřeží, kde jsou ceny za ubytování příznivější a počet parkovacích míst větší. Do samotných Benátek nám to trvalo pouhých 20minut autobusem a stálo to 1.50 euro. Cest je samozřejmě více, včetně moderního vlaku, který jsme ale nevyzkoušeli.

Samotné město bylo takové jako jsem si představoval. Skutečně stálo na vodě, které bylo víc, než jsem si představoval. Kanály, úzké uličky a lehce ošuntělé budovy vytvářely celkem solidní atmosféru. Některé domy byly v takovém stavu, že jsem se docela divil, že ještě stojí. Turistů bylo celkem zvládnutelné množství. Po pravdě bylo o dost nižší, než jsem se obával. Nebyl problém si najít nějaký klidný kout, kde si člověk mohl vychutnat trochu té atmosféry a klidu s čímž jsem tak úplně nepočítal. Inu, člověku se občas přihodí i něco příjemného.

Co se týče místních restaurací a kaváren, tak nemohu dát příliš mnoho doporučení. Stravovat se lze celkem bez problémů v normálních samoobsluhách. Koupíte si dobrý italský sýr, nějakou tu sušenou šunku, či jinou kvalitní uzeninu, čerstvý chléb a olivy. Co vám chybí? Snad jen láhev dobrého vína, takže si nezapomeňte přibalit vývrtku. Nedělám si legraci. Jet do Itálie bez vývrtky je naprosté šílenství! Po pravdě řečeno mi restaurace v Benátkách přišli krapet turistické a cenově lehce nad Italským průměrem. Co se kávy týče, tak se stačí držet toho, že tam, kde stojí presso 1 euro a cappuccino 1.40 euro, je to v pořádku a není to jen pro turisty. Každopádně půlhodinová projížďka na gondole vás přijde na 80 euro, což můžete ale rozpočítat až pro 6 osob, takže skupiny to mají jednodušší než jež jednotlivci a páry.

  

Fotograficky jsou Benátky rozhodně zajímavé. Pro fotografy architektury bude asi trošku složité to, že žádná budova v celém městě není rovná. Všechny jsou křivé a některé i dost křivé. Pokud máte problémy s fotografickým OCD, tak to budete mít trochu těžké. Co se týče focení všeho ostatního, je to jako všude jinde. Snad jen že kulisy jsou docela malebné a světlo je zajímavé. V úzkých uličkách lze najít různé hry světla a stínu. Byly to právě úzké uličky, které mě v Benátkách lákaly k použití Yashicy a formátu 6x6. S kinofilmem jsou fotil hodně na výšku, což osobně nemám příliš rád. Až tam pojedu příště, tak se na kinofilm úplně vykašlu a budu fotit jen na středoformát. Ten čtverec mi tam prostě seděl tak nějak víc, než obdélník. Doufám, že se tam brzy vrátím, třeba v únoru na karneval!