pondělí 28. listopadu 2016

Jak jsem tvořil fotoknihu

Jak už se tak přihodí, tak když se něčím zabýváte, brzo zjistíte, že jste (třeba na facebooku) obklopeni lidmi, kteří se zabývají tím samým. Poslední dobou jsem zaznamenal, že spousta lidí si nechala udělat fotoknihu od firmy Saal Digatal, v rámci promoakce ve které mohou amatérští fotografové dostat kupon na fotoknihu v hodnotě 1200kč výměnou za recenzi na výslednou fotoknihu na sociálních médiích či blogu. Tak jsem si říkal, že mám ty sociální média i blog a že 1200kč je lepší než nic a že to taky zkusím. Vyplnil jsem proto na webu jednoduchý formulář a hned druhý den mi přišel email s odkazem, přes který jsem si vyzvedl svůj slevový kód, který platí 14 dní.


Samotná tvorba fotoknihy probíhala v editoru, který jsem si stáhl z firemního webu. Vkládání fotografií bylo celkem jednoduché, i když bych třeba ocenil možnost je nějak automaticky zvětšit na stejnou velikost na všech stránkách a vycentrovat. Všechno jsem to dělal ručně a chtělo to trošku soustředění. Pokud tam nějaká taková možnost v editoru je, tak jsem jí neodhalil. S fotkou na obálku jsem se pral natolik, že jsem radši zvolil dražší variantu koženého přebalu knihy a obětoval jsem pár stránek obsahu, abych udržel cenu v rozumných mezích a nemusel ke svému kuponu na 1200kč příliš připlácet. Formát knihy jsem zvolil A4 naležato, jelikož většinou se snažím fotit právě naležato. Kupodivu do finálního výběru se mi dostalo i hodně fotek na výšku. Občas mi to dalo docela zabrat vymyslet, jak fotografie seřadit za sebou aby na sebe (dle mého nejlepšího vědomí a svědomí) navazovaly.


Ve chvíli kdy jsem dostal svůj slevový kupon, rozhodoval jsem se, jaké fotky pro knihu použiju. Většinou fotím pouliční fotografii v Praze, ale taky hodně cestuji. Tudíž jsem měl dvě hlavní možná témata – pouliční fotky z Prahy nebo fotky z cest po světě. Nakonec to vyhrály fotky z cest, protože tam jsem měl trošku volnější ruku v jejich výběru a nemusel jsem se omezovat jen na pouliční fotografii. Prošel jsem fotky cca rok nazpátek (nejdál jsem šel k loňskému srpnu, když jsme byli s manželkou ve Skotsku), udělal jsem hrubý výběr cca 40 fotek. Pro knihu jsem jich potřeboval 26. Vytvořil jsem první draft, prohlédl si knihu v PDF náhledu a pak pár fotek vypustil, nahradil jinými, změnil pořadí a tak to šlo pořád dokola, než jsem byl s výběrem a pořadím spokojen. Celé jsem to nakonec nechal uležet a vrátil se k tomu až po týdnu, kdy jsem provedl poslední změnu a knihu odeslal do tisku. Odeslání a platba (PayPal nebo kartou VISA/MASTERCARD) proběhlo bezproblémově.

Lehce problematická byla domluva s PPL, což jsem tak trošku očekával. Protože chodím normálně do práce, tak většinou nejsem doma a zásilky většinou nechávám přesměrovat k babičce, která bydlí o pár ulic dál. Pro řidiče, kterému jsem se na pátý pokus dovolal, to byl neřešitelný problém a tak jsem balíček našel zastrčený za sloupkem domovní branky. Tvrdá obálka s bublinkami a zatavení do folie se zdá jako dostatečné balení. Kožené desky jsou pěkné, i když jak to tak vidím asi zbytečný luxus, který jsem si připlatil jen proto, že jsem byl líný si vybrat fotku na přebal. Samotné fotografie jsou reprodukované na lesklém fotopapíře od Fuji a moje skeny z kinofilmu na ekvivalent cca 8mpx se pro tisk na formát A4 se ukázaly být naprosto dostatečné. Snad jen na lesklém papíře jsou veškeré nedokonalosti vidět víc, než na černobílé zvětšenině, kterou si udělím doma v komoře. Reprodukce snímků vyšla tak jak jsem chtěl, z hlediska tonální škály i kontrastu. Jediný problém je to, že fotky jsou maličko ujeté a pod umělým světlem mají lehký odstín magenty. Pod přirozeným denním světlem jsou fotky ovšem v pořádku. Co vidím jako trošku větší problém, je fakt, že první a poslední fotka jsou nalepeny na vnitřní straně desek. Abyste se tomuto vyhnuli, museli byste obětovat dvě stránky – ale zaplatit je, což při už tak vysoké ceně není moc lákavé. Na druhou stranu esteticky by to knížce prospělo. Suma sumárum to byla zajímavá zkušenost. Mezi plusy patří jistě jednoduchá práce s editorem, snadná tvorba knihy i zaplacení. Malý minus bych viděl pouze v doručení pomocí PPL, zkrátka jsou lidi, co by rádi českou poštu. Osobně jsem si tvorbu knihy rád vyzkoušel, ale myslím si, že si většinou vystačím s výrobou černobílých zvětšenin v temné komoře.



 

1 komentář:

  1. Kdysi jsem to ještě jako brigádník, respektive pak už vlastně na HPP, dělal pro jedno tiskařské studio. Bavilo mě DPP a tyhle věci a docela jsem se v tom našel. Nakonec jsem ale zvolil výpověď dohodou, protože se samozřejmě stalo to, že ten dotyčný člověk prostě neměl na placení věcí.

    OdpovědětVymazat