Kutná Hora

Jednou z výhod bydlení v Poděbradech je i to, že to máte blízko do Kutné Hory. Občas si chce člověk udělat pěkný výlet a nechce se mu jezdit příliš daleko a tak Kutná Hora přijde celkem vhod! Samozřejmě, že už jsem tam byl bezpočtukrát, ale i tak se tam dá pokaždé objevit něco nového. Dokonce jsem tam už i fotil, tenkrát pokusně s Prakticou BC-1 a na dosti nekvalitní diapozitiv, což vedlo k tomu, že jsem ani neměl odvahu ty fotky šířeji prezentovat.

 

Tentokrát jsem vyrazil vyzbrojen Leicou M2, 35mm objektivem Jupiter 12 a dvěma kazetami Kodaku Tri-X. Jak jsem rychle poznal, tak širší ohnisko se opravdu hodí, pokud chcete občas vyfotit něco jako chrám Sv. Barbory, i když tam vám 35mm stejně sotva postačí a chtělo by to něco maličko širšího, pokud se zvládnete poprat se zkreslením, kterým některá široká skla trpí. Zásadní bylo hlavně to, že po několika týdnech bylo skutečně pěkné počasí a krásně slunečno, což umožnilo fotit trošku jiné fotky, než které se na začátku prosince obvykle povedou. Bohužel jsem zjistil, že Jupiter 12 má trochu problémy s protisvětlem a někdy mohou být výsledky poněkud nepředvídatelné – taková už je realita objektivů, které konstrukčně vychází z 30. let a nemají moderní antireflexní vrstvy na čočkách.

Navzdory extrémně vydařenému počasí nebylo město obzvláště zalidněné. Výhoda menšího města. Avšak díky tomu, že je Kutná Hora na seznamu UNESCO, tak se ve městě pravidelně objevují turisté z celého světa. S manželkou jsme potkali partu amerických seniorů a několik Japonců. Město toho má hodně co nabídnout. Chrám Sv. Barbory jsem už zmiňoval, gotická kašna opodál je také celkem unikátní v celoevropském měřítku a pak samozřejmě kostnice v nedalekém Sedlci. Kostnici jsme vynechali a radši jsme se prošli částí města pod Vlašským dvorem, kde by se měly nacházet jakési zahrady, které byly toho času obsazené bagry, které svědčily o probíhající rekonstrukci. Pokud jste v Kutné Hoře nebyli, ale chcete jí navštívit, určitě nezapomeňte na návštěvu stříbrných dolů, díky kterým město ve středověku získalo své bohatství, stojí to za to. Škoda, jen, že první adventní víkend nebyla více vánoční atmosféra, ale spíše jaro.

Na závěr bych měl jeden tajný tip. Pokud pojedete do Kutné Hory vlastním vozem nebo třeba na kole, možná vyst se mohli podívat do mapy a cestou zpátky navštívit nedalekou obec Grunta. Já na to místo narazil před více než pěti lety a úplnou náhodou. Právě cestou z Kutné Hory, která nemá příliš dobré dopravní značení, se mi povedlo dostat se na vedlejší silnici, která vede směrem k obci Grunta. Přejedete kopec, projedete řídce zalesněnou serpentinu a uvidíte… Jestli si to chcete užít, tak nepodvádějte a nehledejte si to googlem. Stojí to za to, věřte mi. Jedno z mých nejoblíbenějších míst v celém středočeském kraji a líbilo se i předsedovi spolku ostravských krajinkářů – a ten jen tak něco nepochválí!