Jak si s focením začínal?
Vždycky jsem maloval, pak jsem měl úraz na
kole a malovat jsem nemohl. Ležel jsem v nemocnici, ale měl jsem tam s sebou
foťák, tak jsem tam začal fotit různá zátiší a podobně. Malování a fotka mají
společné to, že se snažíš zaplnit plochu kterou máš danou vhodnou kompozicí.
Dřív jsem cvakal jen tak od oka, přihlásil jsem se v Brně na dálkovou školu,
ale to mě moc nebavilo. Pak tam přišel na jednu přednášku Štreit a to mě
zaujalo hodně. Než jsem začal fotit dokument nebo pouliční fotografii, tak jsem
hodně fotil architekturu, různé linie, dvojexpozice a podobně. Postupně jsem
začal objevovat i pouliční fotografii a to kouzlo zachycení okamžiku.
Jaká byla tvoje cesta k fotografování na film?
Tak táta měl samozřejmě ještě fotoaparát na
film. Na té škole, v roce 2006, jsme museli fotit na film. Tenkrát mi to přišlo
jako úplná blbost, ale pak mě to úplně dostalo, když jsem poprvé vyvolával v
temné komoře. Kromě výsledné fotografie mě hodně zajímá i samotný proces jejího
vzniku.
Foto: Tomáš Mareček |
Polaroid přišel později?
Pamatuju si, že nám tenkrát na té škole
ukazovaly různé formáty a mezi nimi i Polaroid. Tenkrát jsem dělal na krajském
úřadě a naproti byl obchod, kde byl výprodej Polaroidů, protože je už nikdo
nechtěl. Líbil se mi ten formát a tak jsem si jeden i s filmy koupil.
Který fotografický žánr je ti nejbližší?
Určitě dokument a pouliční fotografie.
Možná ještě architektura, kterou fotografuji právě Polaroidem.
Preferuješ barevnou nebo černobílou fotografii?
Černobílé. Mám teď sice takové barevné
období.Hodně jsem dřív fotil na diapozitivy, které jsem si pak nechával
zvětšovat Cibachromem, pak mě ale nebavilo to skenování, tak jsem začal
kolorovat černobílé fotografie. Proto mě začal bavit Polaroid, protože z něj je
fotka barevná a hotová.
Je ještě nějaký žánr nebo formát, který bys chtěl ještě
vyzkoušet?
Určitě bych si chtěl vyzkoušet 8x10"
Polaroid. Žánrově asi ne, už to nebudu mixovat, co jsem chtěl, to jsem si
vyzkoušel.
Foto: Tomáš Mareček |
Kde čerpáš inspiraci?
Na začátku mě hodně bavily fotky z první
republiky, třeba surealismus. Hodně mě baví Koudelka, ten asi na prvním místě,
i jeho zvětšeniny. Bresson...
Co podle tebe dělá dobrou fotku?
Určitě kompozice, děj, atmosféra a celé to
musí být technicky dobře zpracované.
Foto: Tomáš Mareček |
Chystáš nějakou výstavu nebo publikaci?
Letos bych rád udělal tenkou knížečku
Polaroidových transferů, abych shrnul 10 let s Polaroidem. Bude to asi hodně
malonákladové, ručně číslované.
Máš nějaké doporučení pro lidi, kteří chtějí začít
pracovat s filmem?
Nejdřív si zjistit nějaké základy jako je
třeba expozice. Lidé jsou často zvyklí, že digitál udělá všechno za ně a
nevědí, co to je třeba ISO. Přijde mi, že v poslední době je film taková póza
lidí, kteří se chtějí za každou cenu odlišit, ale vlastně o tom nic nevědí.
Foto: Tomáš Mareček |
Jakou používáš v současnosti techniku?
Mám Polaroid SX-70, Linhofku 13x18 a malého
dálkoměrného Contaxe. Chtěl jsem si nechat Leicy, ale ty jsem nakonec prodal,
abych mohl financovat svoje cestování.
Které ze světových měst Tě nejvíc zaujalo a čím?
Určitě mě zaujal Berlín, tam se fotí dobře.
Polsko je také fotogenické na dokument nebo Itálie. Nejvíc asi Řím, ten je
dobrý na toulání a je tam spousta kaváren a podobně.
Foto: Tomáš Mareček |
Přiblížil bys techniku "emulsion lift" kterou
používáš?
Z vyfocené Polaroidové fotky odstřihneš
její rámeček, dáš jí do horké vody asi na 4 minuty, odloupneš zadní stranu
fotku, očistíš štětcem nečistoty a pak odloupneš i přední stranu a na vodě ti
plave pouze emulze. Tu pak nabereš, na to používám desky z průhledného plastu,
emulzi narovnám štetečkem a přenesu jí na ruční papír. Hotové fotky pak často
koloruji a domalovávám, baví mě to spojení fotky a malby.
Nějaké tipy a triky na práci s Polaroidem?
Obecně ztmavit expozici, nefotit příliš
kontrastní scény a držet fotoaparát i filmy v optimální teplotě.
Foto: Tomáš Mareček |
Fotíš i na jiné formáty než Polaroid?
Kinofilmy i svitek stále používám,
velkoformát už ne. Kinofilm je praktický, protože aparát se dá nosit snadno
pořád u sebe.
Chystáš se na nějakou zahraniční cestu?
Dlouho se chystám někam na východ, třeba do
Ruska a hodně mě láká Lisabon
Žádné komentáře:
Okomentovat