Některé kouty republiky my zůstávají utajeny déle než jiné. Toto byl i případ Broumova a jeho okolí. Chystal jsem se tam již několikrát, zejména kvůli blízkosti Broumovských stěn, které skýtají příležitost k celkem solidnímu krajinkaření. Z nějakého důvodu ale dostávaly přednost jiné pohraniční destinace a já se do Broumova zkrátka ne a ne dostat. Nakonec se ale sešla správná konstelace planet a já vyrazil směrem do neznáma. Musím se přiznat, že jsem trochu podcenil počasí. Letošní léto bylo dost teplé. A zatím to vypadá, že nás teplo stále neopouští.
První byl na programu výstup na
kopec Ostaš. Za normálních okolností by byl člověk ve stínu lesa, ale kůrovec napadl
smrky. Pily lesníků to vyřešily nekompromisně. Takže stínu bylo pomálu. Na
druhou stranu skalní útvary i výhledy do krajiny stály za to! Potkal jsem i
docela dost lidí, inu v létě se vše zdálo volnější a bezstarostnější než v morem
prodchnutém jaru.
Na řadu přišla i návštěva
samotného města Broumov. Jasným tahákem je místní klášter. Na prohlídku jeho vnitřních
prostor bohužel nebyl čas. Musel jsem si tak vystačit s jeho zahradami a skutečně
dobrou kavárnou, kterou by člověk v Sudetech vůbec nečekal. Lepší Espresso
Tonic jsem snad ještě neměl. Město samotné mi z nějakého důvodu připomínalo
Olomouc, tedy Olomouc mezi lety 2008-2011. Bylo vidět že, minimálně v minulosti,
byl Broumov významným městem v celé oblasti. Zajímavý byl i zdejší
hřbitov, který je velký a velmi dobře udržovaný. Navíc se na něm nachází
původní dřevěný kostel z 15. století. Původní sice vypálili husité, ale
záhy tam vyrostl kostel nový, který už vydržel až do dnešních dní. Vstupné
stálo pár korun a je opravdu zajímavý. Běžně se v něm konají i mše, což je
možnost, jak ho navštívit zdarma.
Nedokážu úplně vypíchnout, čím mě
Broumov tak zaujal. Z nějakého nevysvětlitelného důvodu jsem měl z celého
výletu nezvykle pozitivní dojem. Dlouho jsem neměl tak dobrou náladu.
Samozřejmě podvečerní cesta krajinou východních Čech se staženou střechou a vůně
posekaných luk pomohla. Vrátil jsem se také ke svitkovým filmům Kodak Tri-X.
Ačkoliv tento výlet byl na nějakou dobu poslední, který jsem nafotil na svojí
věrnou Yashicu Mat, která následně tak trochu umřela. Naštěstí je už v pořádku
po velkém servisu a brzy by se mi měla vrátit.
Žádné komentáře:
Okomentovat