Úvod
Čas od času od (nejenom) analogových fotografů zaslechnu stesky na to, že v nějaké situaci nestihli zaostřit, či že mají rozmazané něco, co mělo být ostré. Odpovědí na tyto problémy se často jmenuje "hloubka ostrosti", která se dá zjednodušeně definovat takto:
"Hloubka ostrosti vyjadřuje rozdíl vzdáleností nejvzdálenějšího a nejbližšího objektu, který se na finální fotografii lidskému oku jeví ještě jako ostrý."
Knižní definice je samozřejmě jedna věc, ale jí používám v praxi?
Jak to dělám já
"Klasická metoda"
V drtivé většině svých fotografií se snažím o maximální hloubku ostrosti. Je to ze dvou důvodů. Za prvé mám rád, když jsou subjekty mé fotografie pevně zasazeny do svého prostředí. Za druhé tím eliminuji možné drobné nepřesnosti v ostření. Jedna metoda tedy spočívá v tom, že VĚTŠINOU používám clonu F8 a výš, což je při objektivu s ohniskem 35mm dostatečné pro to, aby hloubka ostrosti byla dostatečná. Pořád ale musím alespoň zhruba zaostřit. Při použití dalších dvou metod se o ostření vůbec starat nemusím.
Hyperfokální ostření
Pokud by někoho zajímala zjednodušená definice hyperfokální vzdálenosti, tady je:
"Hyperfokální vzdálenost je možné definovat jako ostřící vzdálenost, při níž je ostré jak popředí snímku, tak i nejvzdálenější objekty. Hloubka ostrosti v takovém případě sahá od několika metrů až po nekonečno – v závislosti na ohniskové vzdálenosti a cloně objektivu."
Jak to ale použít v praxi? Nejspíš jste si všimli, že na objektivu vašeho analogového přístroje jsou různá čísla. Zejména tedy clonová čísla a značky pro vzdálenost. A také ležatou osmičku značící nekonečno. V praxi pak tedy stačí posunout značku pro nekonečno na číslo odpovídající aktuálně nastavené cloně objektivu a máte zaostřeno. A podle protilehlé značky pro clonové číslo můžete odečíst také minimální vzdálenost na kterou bude obraz ostrý. V praxi na obrázcích níže:
Tato metoda má tu výhodu, že se z vašeho aparátu stane v podstatě point-and-shoot. Nemusíte vůbec sahat na ostření, jen zvednete foťák k oku, kompujete a zmáčknete spoušť. Tato metoda funguje nejlépe spíše se širokoúhlými objektivy a ne všechny světelné podmínky vám vždy dovolí fotit třeba na F16 s dostatečně rychlým časem závěrky. Jako u všeho, jsou tu plusy i minusy.
 |
| Od 1.2m do nekonečna na F16 |
 |
| Od 2.9m do nekonečna na F8 |
Zónové ostření
S "magickými znaky" na objektivu pracuje i zónové ostření. Tentokrát nemáme ambici dosáhnout nekonečna, ale soustředíme se na mnohem menší zónu ostrosti. Opět si jako první zvolíme clonové číslo, které chceme použít a od kterého se bude odvíjet velikost (hloubka) ostrosti. S číslem vybrané clony zarovnáme číslo maximální vzdálenosti do které chceme mít obraz ostrý a na protější straně objektivu odečteme vzdálenost OD které bude obraz ostrý. Tato metoda, v kombinaci s dobrým odhadem vzdálenosti je velmi oblíbená u všech, kdo potřebují fotografovat rychle a nestarat se příliš o ostření. Několik ilustračních příkladů zónového ostření zde:
Zónové ostření používám o něco častěji, než ostření hyperfokální. Zvláštěpak varianty, kdy při cloně F8 mám zaostřeno od cca 1.8 do 5m u 35mm objektivu. Skoro bych se odvážil říct, že většina mých pouličních fotografií z poslední doby je pořízena právě tímto způsobem ostření.
 |
| 1.1m až 5m na F16 |
 |
| 1.8m až 5m na F8 |
Několik slov závěrem
Pokud tedy aspirujete na to, že budete se svým fotoaparátem fotit dynamické scény, kde si nejste jistí tím, že budete schopní dostatečně rychle zaostřit, zónové a hyperfokální ostření může být právě pro vás. V některých žánrech je módní i malá hloubka ostrosti, tomu se budu možná také někdy věnovat. Obecně si myslím, že speciálně pro dokumentární, pouliční či krajinářkou fotografii by měla být ostrá co největší část scény. Ve starých fotografických knihách často najdeme poučku "popředí musí být vždy ostré" či "vše musí být ostré!". Druhou jmenovanou poučku si ve svých denících poznamenal i Josef Koudelka.
V tomto článku jsem neměl ambici vysvětlovat fyzikální principy a optické jevy, které stojí za těmito způsoby ostření. Pokud vás zajímají, rychlé vyhledávání googlem je vám najde včetně krásných rovnic.
