Když si vzpomenu na své
fotografické začátky, musím říct, že se dost změnilo. Začínal jsem fotografovat
téměř výhradně s ohniskem 50mm. Z legrace jsem občas říkal, že
širokáče jsou jen taková móda, která přejde stejně tak jako neúroda či nájezdy
loupeživých barbarů. Pak přišel výlet do Říma a já byl konečně schopen ocenit
možnosti, které mi širší ohnisko (35mm) dávalo při možnostech zachycení tohoto
velkolepého města. S příchodem Leicy M2 jsem se ustálil právě na širším
ohnisku. Pětatřicítka je fajn. Povede se vám do hledáčku nacpat i nějaké ty
větší celky, které si chcete vyfotit třeba na dovolené, anebo zachytit víc
kontextu a prostředí, když fotíte street. Díky zaostřovací vzdálenosti 0.7m
dostanete na tuto vzdálenost docela podobný výřez jako když s padesátkou
fotíte na 1m, takže jsem zkusil i nějaké portréty manželky. Možná tomu prd
rozumím, ale neviděl jsem na nich nic, proč by pětatřicítka nešla použít i na
to. Kromě toho, že díky nejnižší cloně 2.8 a vyšší hloubce ostrosti prostě
nerozmatláte pozadí. Chvíli jsem zvažoval i ohnisko 28mm, ale to už mi oproti
35mm nepřišlo jak velký rozdíl.
Nedávno se mi ale naskytla
možnost vyzkoušet si objektiv Elmarit 21/2.8., verzí vyráběnou mezi lety 1980 –
1997 v Kanadě. Pro ty z vás, pro které to je překvapení, je potřeba
podotknout, že Leica toho v Kanadě vyráběla skutečně hodně, a to včetně
fotoaparátů (zejména model M4 a jeho
verze). Kvalita není o nic horší než u německých výrobků, ba naopak u některých
objektivů je prý vyšší. Samotná kvalita objektivu je zhruba taková, jakou bych
od Leicy čekal – perfektní. Příjemná je i jakási velká páčka na objektivu,
kterou si pomáháte k rychlejšímu ostření. Vyhovuje mi to. K objektivu
jsem měl půjčený i hledáček, který je u tak širokého ohniska skutečně potřeba.
Standardní zorné pole hledáčku Leica M2 stačí na 35mm, či s trochou
fantazie na 28mm, jenomže 21mm to je úplně jiná liga! Nutno říct, že přídavný
hledáček měl překvapivě kvalitní a čistý obraz, i když nepatrně zkreslený,
čemuž se člověk vzhledem k šířce zorného úhlu nevyhne. 
Teorie je jedna věc, praxe je věc
druhá. Jednadvacítky jsem se trošku bál, protože občas je problém se srovnat se
všemi prvky kompozice u pětatřicítky a co teprve, když se vám toho zorného pole
vejde mnohem víc. Kupodivu mi to nějak zvláštní nepřišlo, ta nově získaná šíře
záběru. Prostě jsem si musel dojít blíž. Nestačilo udělat příslovečný jeden
krok, ale spíš dva nebo tři. A ani to občas nestačilo. Teoreticky by člověk měl
k ostření použít standardní hledáček a pak přídavný hledáček použít ke
kompozici. V praxi jsem fotil s využitím hyperfokální vzdálenosti,
která je už od clony 8 dostačující pro většinu situací a na cloně 16 už máte
ostré objekty od cca 40cm až do nekonečna, což skýtá skutečně zajímavé
možnosti. S takhle širokým sklem jen málokdy narazíte na to, že by se vám
něco nevešlo do záběru. Líbí se vám chrám Sv. Mikuláše na Malé Straně? Není
problém, nemusíte couvat zvlášť daleko.
Rychle jsem poznal, že takhle široký objektiv mě nutí dívat se na
prostor docela jinýma očima a volit trošku jiné úhly záběru než obvykle.
Kdybych ho měl půjčený trošku déle, než jedno odpoledne (stihl jsem nafotit
jednu kazetu filmu), tak by to bylo na fotkách určitě vidět trošku víc. 
Široké objektivy jsou přítelem
zejména krajinkářů a lidí, co rádi fotí architekturu. Svoje využití ale najdou
určitě i na ulici, či v reportážní a dokumentární fotografii.
V nějakých stísněných prostorech vám bude i 35mm dlouhých. Pokud si dobře
pamatuju, tak Josef Koudelka svůj soubor „Cikáni“ fotil hlavně pomocí objektivu
Flektogon s ohniskem 20 či 25mm právě proto, že domky v cikánských
osadách neoplývaly bůhvíjak velkorysými prostory. K tomu by šel samozřejmě
docela dobře použít i Elmarit. Světelnost 2.8 je při ohnisku 21mm víc než
slušná, a pokud by si člověk trošku pushnul film nebo zvýšil iso na digitálu
(fuj!), tak si poradí i s horšími světelnými podmínkami třeba někde večer
v kavárně. Samozřejmě, pokud nemáte hluboko do kapsy jako já, můžete si
vzít nejnovější Leica Summilux-M 21/1.4 Asph., který má o dvě clony lepší
světelnost, ale vyjde vás na 183.490,- Kč.
Co jsem se tedy tímto poněkud
neexaktním a netechnickým povídáním o jednom objektivu snažil říct? Asi jen to,
že jsem konečně začal alespoň trochu chápat, jaké možnosti člověku dává
skutečně široké ohnisko. Zkrátka vám to pomůže dívat se na svět docela jinýma
očima.
Žádné komentáře:
Okomentovat