sobota 8. dubna 2017

Barevné jaro

Nedávno jsem se probíral notýskem s poznámkami k focení a zjistil jsem, jak málo barevných filmů jsem za poslední rok nafotil. Dalo by se to spočítat na prstech jedné a půl ruky. Plánoval jsem, že budu letos na jaře fotit trochu víc v barvě, ale taky jsem úplně nepočítal s tím, že budu mimo Prahu. Jarní krajinky jsou samozřejmě pěkné, tráva je zelená, kvetou kytičky a podobně, jenomže to není tak úplně to, co bych rád fotil. Svému procesu rozhodování jestli barva nebo ČB jsem se už věnoval v jednom docela dávném článku. Jisté je to, že na barvu musí být prostě pěkné světlo, jinak to nestojí vůbec za nic. O to horší je situace, když fotíte na diapozitivy, které mají o tolik krásnější barvy než negativ.

Pokud pečlivě sledujete zprávy ze světa fotografie, tak jste určitě postřehli, že Kodak ohlásil návrat legendární diapozitivu Kodak Ektachrome (hurá!). Samozřejmě, že by si všichni přáli návrat skvělého Kodachromu, ale to se asi už nestane, kvůli zvláštnímu procesu, kterým se vyvolává. Naproti tomu Ektachrome se vyvolává běžným E-6 procesem, který sice nedělají na každém rohu, ale minimálně v Praze si film nechám bez problému vyvolat. Jenomže nový Ektachrome je ohlášen až na třetí nebo čtvrtý kvartál roku 2017. Takže podzim zima. Podzim ještě dejme tomu jde fotit v barvě, ale v zimě je barva beznadějný koncept. Já si ale chtěl vyzkoušet Ektachrome hned. Nakonec se mi povedlo sehnat 5 kazet, které byly v mrazáku od roku 2012, kdy Kodak ukončil výrobu tohoto filmu. V sobotu semnou odlétá na cestu po Španělsku a Portugralsku, takže na fotky z diapozitivu si budeme muset ještě chvíli počkat.

Mezitím jsem doma vyhrabal v šuplíku zapomenutou kazetu filmu Kodak Ektar 100. Tak jsem si řekl, že když máme to jaro, tak neuškodí vyrazit někam na výlet a vyfotit pár políček filmu v barvě. Ektar 100, jak už název napovídá, má citlivost 100 ISO. Přišlo mi to málo, tak jsem se rozhodl pushnout ho na 400. Bylo to vlastně poprvé, co jsem dělal pushproces na barevnému filmu a byl jsem dost zvědavý, jak to vlastně celé dopadne. První polovinu filmu jsem nafotil na ulici v Praze a druhou pak v rezervaci divokých koní v Milovicích. Nakonec to nevyšlo úplně špatně. Snad jen, že při skenování se opět ukázalo, že nafocený a vyvolaný negativ je pouze polotovar. První skeny vyšly úplně do modra, stačilo udělat ve skeneru korekci a vše bylo o trošku lepší a zbytek se pak dohnal v postprocesu, i když to stále má asi své rezervy. Ještě jsem si nezvykl na zpracování barvy v editoru. Horší je to, že můj skener skenuje barevný film trochu neostře. Při malém objemu barevných filmů, který za rok nafotím se mi to ale nevyplatí nijak zvlášť řešit.


Tak doufám, že na svých cestách ulovím zajímavé, tentokrát i barevné, fotografie.



Žádné komentáře:

Okomentovat