Letos v listopadu jsem se rozhodně nenudil. Musel jsem zpracovat tuny
fotek z předchozích focení, což šlo jen velmi pomalu. V polovině
listopadu konečně přišla příležitost také něco fotografovat. Všichni asi víme,
že letos jsme oslavili 30. výročí Sametové revoluce. Tudíž bylo jasné, že
vyrazím fotit do ulic našeho hlavního města. Aby toho nebylo málo, tak den před
výročím Sametové revoluce byla na 16. listopadu svolána demonstrace na Letnou. Čekaly
mě tedy dva po sobě jdoucí dny focení na ulici. Znamenalo to připravit si
dostatek kazet filmu a teplé oblečení.
V sobotu 16. listopadu jsem vyrazil směr Letenská pláň. Už na Černém
mostě bylo vidět, že se něco děje. Záchytná parkoviště byla beznadějně plná,
stejně jako metro. Spousta lidí měla placky a transparenty, takže bylo jasné,
že nepřijeli jen tak na výlet. Dorazil jsem na Letnou o něco později, než jsem
měl v plánu. Tudíž jsem našel už pláň hezky zaplněnou lidmi z celé
republiky. Po chvíli jsem našel i kamarády ze skupiny VERUM PHOTO se štaflemi.
Jak jinak chcete fotit dav z výšky, než ze štaflí?
Byl jsem příjemně překvapen počtem účastníků protestu. Myslel jsem, že
dorazí pouhý zlomek těch, co v létě. Přibylo i transparentů a auditů
z Evropské Unie, jediné, co však neubylo je náš pan premiér a jeho
skandály. Člověk nemůže mít všechno, ale v případě naší politické
reprezentace mi přijde, že toho máme až moc. Byla to ale dobrá rozcvička na 17.
listopad, ačkoliv jsem se na Letné nezdržel úplně dlouho.
Na 17. listopad jsem si připravil nenáročný itinerář, aby mi neutekla žádná
důležitá událost. Zejména mě však zajímal sraz příznivců hnutí ANO, který se
měl konat na Klárově. Fotografoval jsem ho už loni a byla to celkem zajímavá,
ačkoliv značně bizarní akce. Letošek byl jiný ještě v tom, že jsem tak
trochu hrál roli učitele. Fotit se mnou vyrazila i kamarádka, které jsem půjčil
Nikon FM2 s 35mm objektivem a jedním černobílým filmem. Za svůj největší
pedagogický úspěch toho dne však považuji to, že jsem jí nikde v davu
neztratil. Někam se ale ztratili všichni příznivci hnutí ANO, protože na Klárov
nikdo nedorazil. Nejspíš byli na polích a v továrnách, alespoň tak minulý
rok vysvětlovali účast cca 50 lidí.
Zbytek města byl však plný života. Hipsteři z celé Prahy zase vytáhly
džínové bundy po rodičích a připíchli si placky s Havlem a vyrazili
korzovat. Čekal jsem od 30. výročí trochu víc. Hlavně proto, že posledních pár
let jsme svědky zásadní eroze polistopadových ideálů. Záměrně nepoužívám slovo
„hodnot“, jelikož hodnotová orientace naší společnosti je mi záhadou. Důležité
je, že si to všichni užili. Tedy i ti, kteří by si to užívat neměli a měli by
radši chodit kanály. Mě osobně potěšil satirický maškarní průvod, který každý
rok vyráží z Kampy napříč městem. Průvod je velký, hlučný a plný bizarních
masek. Pár věcí je ještě v pořádku.
Celkově vzato mi 30. výročí Sametové revoluce nepřišlo vizuálně výrazně jiné, než výročí předchozí. Vlastně ani nevím, co si od toho každý rok slibuji. Nejsme ve Francii, aby byli při takovémto výročí nasazeni policejní těžkooděnci, vodní děla a slzný plyn. Z vizuálního hlediska je to trochu škoda. Nezbývá tedy vyčkat, co přinese hezký a kulatý rok 2020.
Žádné komentáře:
Okomentovat