Žít by se tu asi dalo, někde na samotě, bez kamer a vládní
kontroly na každém kroku. Jinak by se člověk asi musel upít, což při 4 librách
za pivo by vlezlo do peněz. Což mě přivádí i k naprosto brutálním cenám
železniční dopravy. Cesta z Edinburghu do Londýna vlakem, vás může vyjít i
na něco přes 20tis Kč. Při troše snahy se ale dá sehnat docela levný autobus.
Vlak z Inverness do Edinburghu se zvlášť neliší od
českých vlaků IC a EC. Snad jen tím, že je to motorák, protože elektrifikace
tady moc nefrčí. Byla by drahá. Nabídka jídelního vozu je fajn, lidi se chovají
stejně neomaleně a hlučně jako v ČR a tak to není příliš velký kulturní
šok. Čeká mě 5 hodin v Edinburghu, které se mi snad povede strávit
focením. Poprvé jsem to poněkud odbyl. Pokud máte tu smůlu nebo štěstí a
dorazíte zrovna v době, kdy se zde koná umělecký festival, tak se máte na
co těšit. V tomto šíleném období je tady každý buď:
1.
Pouliční umělec
2.
Náhončí na vystoupení pochybné kapely
3.
Vykulený turista
Podobné akce se mohou zdát jako požehnání pro fotografa,
ale… Zkuste vyfotit kloudnou fotky, když vězíte v davu turistů. Není to
ideální. Pro někoho to může mít své kouzlo. Pro mě moc ne.
Domy z tmavého kamene jsou postaveny v poměrně
jednotném stylu, a ačkoliv se to v centru hemží turistickými pastmi, které
si v ničem nezadají s centrem Prahy, tak jako celek shledávám
Edinburgh celkem uspokojivým. Nejvíc mi v paměti utkvěla snídaně ve „Snax
Café“. Café úplně nevystihuje pravou podstatu toho místa. Je to spíš takové
dělnické bistro, otevřené od brzkého rána. Za pár liber si tu můžete dát obří
mastnou snídani a pak se nabuzení přívalem vší té energie vydat prozkoumat město
skotských králů. Celkem solidní možnost k průzkumu města představují
„bezplatné“ prohlídky, které startují před Starbuckesem na Royal Mile. Průvodci
jsou placení formou sprotpitkého a když jim na konci prohlídky dáte méně než 10
– 20 Liber na osobu, budou se tvářit kysele. I přes kyselé pohledy na konci
prohlídky se ale dozvíte, co inspirovalo J. K. Rowling, něco o historii města a
dalšá věci, které byste jinak nevěděli. Za 2.50 na osobu (veškerá má hotovost
na ten den) to určitě stálo. 
Špatně se mi v té záplavě turistů a pouličních umělců
špatně hledal nějaký klidný bod, kde bych si mohl v klidu sednout a
utřídit si myšlenky. Opět jsem toho moc nevyfotil, uvidím, až vyvolám filmy
(opravdu jsem toho moc nevyfotil, jak jsem zjistil, když jsem vyvolal filmy).
Ještě mě tu čeká večer a pak hurá autobusem do Londýna, kam máme dorazit
v 6:20, takže se oprávněně těším na prádné město a mě příjemnou atmosféru
a světlo. Pokud se mi povede nafotit pár slušných snímků, tak ten výlet bude za
něco stát.
V závěrečném příspěvků této série i Britské impériu se napijeme přímo z pramene v Londýně!
Žádné komentáře:
Okomentovat