Až do svého
článku k loňskému 17. listopadu jsem se na svém blogu vyhýbal politickým
tématům. Smutné je, že se situace za ten víc jak půlrok nezlepšila, ba naopak.
Na hladinu vyplouvají další a další pochybné aktivity našeho premiéra a jeho
nohsledů. Poslední kapkou se teď zdá být vládní krize, ve které prezident
blokuje vládě výměnu ministrů. Inu, tak to dopadá, když se zavede přímá volba
prezidenta, ale nezmění se další články Ústavy, které upravují pravomoci
prezidenta vůči vládě. A tak jsme zase byli svědky eskalující série demonstrací
v Praze i dalších městech. To vše (prozatím) vyvrcholilo 23. 6. 2019
demonstrací na Letenské pláni, které se účastnilo přes 250.000 lidí. Jednalo se
tak o největší demonstraci od roku 1989.
Od nového
roku jsem se snažil vždy alespoň na chvíli zastavit na každé demonstraci proti
našemu premiérovi, která se konala. Nečekal jsem od toho žádné zásadní
fotografie, ale bral jsem to jako důležité fotografie do archivu. Člověk nikdy
neví, co bude z hlediska dějin naší země zásadní a proto je lepší fotit,
když je příležitost a čas. Počet účastníků demonstrací během měsíců rostl.
Začínalo se na jednotkách tisíc, poté se na Václavském náměstí sešlo přes
100.000 lidí, tehdy jsem si říkal, že to už půjde asi jen těžko překonat.
Následoval
protest na Letné, kam mělo přijít přes 200.000 lidí. Na celou akci jsem vyrazil
s dostatečným předstihem. Již na Černém mostě bylo vidět, že se něco děje.
Parkoviště bylo plné a v metru byla nezvykle vysoká koncentrace lidí
s různými transparenty, či plackami vyjadřujícími politické názory.
K cíli se mi podařilo dorazit včas, takže jsem ještě stihl kávu
s kolegy fotografy. Každý ví, že bez trochy toho kavárenského povalečství se nedá fotografovat!
Již kolem 16:00 se na Letné začínali scházet první účastníci protestu. Čísla rychle rostla a brzy bylo jasné, že padne meta 200.000 lidí. V tak velkém davu se samozřejmě těžko fotografuje. Dobrá fotka je tak do značné míry dílem štěstí a pohotovosti - musíte mít štěstí, aby někdo poblíž dělal něco zajímavého a musíte být dost pohotoví, abyste to zachytili. S kolegy jsme si navíc připravili štafle, abychom mohli pořídit několik záběrů z vyšší perspektivy. Nečekaným vedlejším efektem bylo to, že se nám u štaflí záhy vytvořila poměrně dlouhá fronta lidí, kteří si také chtěli vyfotit dav trochu z výšky. Bez přehánění lze říct, že účastníci demonstrace byli kam až oko dohlédlo.
Podle transparentů se sjeli lidé z celé země. Nelze tedy v žádném případě tvrdit, že protesty proti současnému premiérovi jsou pouze záležitostí Prahy. Z projevů které zazněly z tribuny jsem moc neměl. Soustředil jsem se na jiné věci. Ačkoliv jako fotograf bych měl zůstávat nestranný, tak mě velmi potěšil počet lidí, kterým není jedno situace v naší zemi a kdo nám vládne. Uvidíme, kolik lidí se sejde na další demonstraci, tentokrát 16. listopadu!
Žádné komentáře:
Okomentovat