LOMO LC-A: Lenigradský kovboj
Já a LOMO
LC-A jsme už staří známí. První se v mých rukách ocitlo někdy na konci
léta 2015. Používal jsem ho jako malé tělo pro barevný film. Bylo semnou
v Římě a ve Skotsku. Vždy jsem oceňoval jeho malé rozměry, širokoúhlý
objektiv a vydařenou automatiku expozice. Ne všechno je samozřejmě tak
dokonalé, ale docela mě mrzelo, když moje LOMO umřelo. Přežilo pád z mého
stolu (a následnou opravu sekundovým lepidlem), jenomže pak se mi
v Londýně rozbil mechanismus otevírání krytky objektivu, který je spojený
se spínačem, který aktivuje celý fotoaparát. Pacient zemřel při operaci, kterou
jsem prováděl malým šroubovákem a kapesním nožem na lavičce u Victoria Coach
Station. Tři roky mi LOMO nechybělo, hlavně proto, že obyvatelé Letné a
návštěvníci náplavky vyhnali ceny do nesmyslných výšin. Ve chvíli, kdy mi
kamarád nabídl svoje LC-A za rozumnou cenu, dlouho jsem neváhal.
|
Fuji Provia 100F @400 |
Legendární
fotoaparát LOMO LC-A spatřil světlo světa v roce 1984 jako kopie
japonského kompaktu Cosina CX-2. Ihned se stalo hitem a Leningradská továrna ho
nestíhala dodávat ani na domácí trh, kam bylo primárně určeno. Rozměry
fotoaparátu jsou velmi střídmé 107 x 68 x 43.5 mm a váha pouhých 250g. Ke své
funkci potřebuje fotoaparát 3 baterie S76/LR44, které jsou levné a dostupné.
Používám je i do Nikonu FM2 a externího expozimetru, takže jsem si zvykl jich u
sebe nosit menší zásobu. LOMO baterie poměrně rychle vybíjí, navzdory tomu
(nebo právě proto), že má velmi jednoduché elektrické obvody. Objektiv není
kopie japonského originálu, ale je to vlastní sovětská konstrukce, Minitar
32/2.8. Ohnisková vzdálenost je 32mm, což je zajímavý kompromis mezi 35mm a
28mm. Ve výsledku je to velmi příjemné ohnisko. Samozřejmě není vše úplně bez
chyby a Minitar jich nemá málo. Jako hlavní vy se dala jmenovat poměrně výrazná
vinětace. Perfektní ostrost také není silnou stránkou tohoto objektivu, ale na
to může mít vliv i zónové ostření. Při správném použití zónového ostření je ale
drtivá většina snímků ostrá naprosto přijatelně, hlavně v dobrém světle,
kde fotoaparát pracuje s vyššími clonovými čísly. Příjemně překvapí
hledáček, které je poměrně jasný a přesný. Přímo v něm máme i indikátor na
kterou zónu je zaostřenu a 2 červené diody. Dioda vlevo signalizuje, dostatek
napětí v bateriích a dioda vpravo svým rozsvícením indikuje čas závěrky
pomalejší než 1/30s.
|
Kodak PRO Image 100 |
Jedním
z nejlákavějších prvků LOMO LCA je jeho automatické měření expozice.
V běžném režimu si fotoaparát sám zvolí čas i clonu. Rozsah clon je f2.8 –
f16, čas expozice může být od 1/500s až do 2 minut! Použití dlouhých časů
komplikuje to, že celou dobu expozice je třeba držet stisknuté tlačítko
spoušti, která nemá závit pro připojení kabelové spoušti. Rozsah citlivosti
filmu můžete nastavit od ISO 25 do ISO 400, což je s přihlédnutím
k době vzniku standard, ale vyšší ISO by se mi občas hodilo. Někdy se
můžete setkat s verzí, která má stupnici citlivosti v Ruské škále
GOST. Měření využívá velmi jednoduchý elektronický obvod a světelné podmínky
indikuje světlo-citlivá dioda na přední straně fotoaparátu. Navzdory této jednoduchosti
je měření velmi přesné a spolehlivé. A to i ve složitějších světelných
podmínkách. Osobně nemám velkou důvěru v jakékoliv automatické systému ve
fotoaparátech, ale LOMO si kupodivu mojí důvěru časem vysloužilo. Většina
pokažených snímků je většinu způsobena tím, že zapomenu zaostřit. Fotoaparát je
možné voličem vedle objektivu přepnout do manuálního režimu, který slouží pro
fotografování s bleskem. V tomto režimu je čas fixní na 1/60s a clonu
volíme manuálně. Sáňky pro blesk mají středový kontakt, takže jeho použití je
celkem snadné. Snad jen, že většina blesků je vlastně větší než fotoaparát
samotný.
|
Ilford HP5+ @400 |
K čemu
tedy potřebuju LOMO LCA, když převážně používám Nikon nebo Leicu? Například
proto, že mě čas od času popadne podivná touha vyfotografovat něco
v barvě. Pokud mám na Leice nasazený 21mm objektiv, na Nikonu 35mm
objektiv, co pak s barvou? Pořídi další Leicu nebo Nikon s 35mm
objektivem? To není finančně únosné a vlastně ani váhově výhodné řešení.
Naproti tomu LOMO se svými rozměry a váhou únosné je. Je to jistý kompromis
v kvalitě? Jistě. Celkově ale barvu fotím spíš pro radost a tu mi trošku
měkčí obraz nebo vinětace nezkazí.
Žádné komentáře:
Okomentovat