S Lukášem už se pár let známe. Chodili jsme spolu na vysokou školu a už tam jsem postřehl, že Lukáš občas nosí na krku foťák. Tenkrát jsem si myslel, že to dělá proto, aby balil holky na to, že je slavný fotograf. Od té doby uběhlo pár let, taky jsem začal fotit a bude to tak rok a nebo rok a čtvrt, co mi Lukáš napsal, že by byl rád, abych mu udělal nějaký soukromý workshop v temné komoře na vyvolávání filmů. No a od té doby kromě digitálu fotí i na film.
Mohl by ses čtenářům
trochu představit a říct, co převážně fotíš?
Jistě, že mohl….
Jmenuji se Lukáš a převážně fotím fashion a lifestyle. Takže oblečení na modelkách a
modelech.
Co bylo impulzem
začít fotit na film?
Teď určitě chceš
slyšet, že jsi byl ty (ano, přesně to jsem chtěl slyšet pozn. redakce) ten impulz, ale ano svým způsobem určitě. Další věcí
bylo hledání nějakého nového směru a inspirace k focení.
Jakou používáš
techniku, když fotíš na film?
To je různé podle
toho, co aktuálně jdu fotit – vlastním zrcadlovku canon A-1 k němu objektivy 28/2.8 a
50/1.8, vedle toho dálkoměr Zorki s industarem 50/2 a Canonet QLIII to je
ke kinofilmu. Ve středoformátu mám krásně funkční a zachovalou
flexaretu VII, která mě pak následně přivedla k lásce ke střednímu formátu, kde jsem
pak po nějakém čase přešel na svou oblíbenkyni Mamiyu RB67 se sadou skel (50,
90 a 180mm), hranolem nebo šachtou – to je asi nejčastější stroj se kterým pracuji, když fotím na film.
Jaký je tvůj oblíbený
analogový materiál?
Asi Pulp Fiction… Ale v rámci tvé otázky, za mě rozhodně Kodak Tri-X případně T-MAX 100, a
na kinofilm opět Tri-X případně pak Ilford pan 400, ale ten se mi líbí jen když
ho pushnu na ISO 800 J Z papírů používám zatím plastová RCčka multigrade případně pak tvrdou gradaci, mam prostě rád černou a bílou v kontrastu.
Barva nebo černobílá?
No to je otázka. Fotka jako taková je od přírody prostě černobílá, vždyť i v digitálu prvotně vznikne
černobíle – viz. Leica monochrome. Z počátku vývoje mě černobílá
uchvátila a naučil jsem se koukat na svět černobíle. Nyní to ale vychází
asi půl na půl, záleží na klientovi. Barva je u fashion fotografie často žádaná (
v našich končinách ), ale v rámci filmu se držím černobílé, protože
je na vyvolání v domácích podmínkách značně jednodušší a mám rád celý
proces pod kontrolou.
Jak se liší tvůj
pracovní proces, když fotíš na film od toho, když fotíš na digitál?
Řekl bych, že
minimálně. Kromě drobností jako je vložení filmu apod. Jinak příprava a
následné focení s modelkou probíhá velmi podobně.
Přeci jen je jedno na co fotíš, takže nijak zvláštně neřeším rozdíl
práce s digitálem nebo analogem – samozřejmě když nepočítám následné
zpracování (vyvolání, zvětšování apod).
Vím, že jsi dělal
asistenta Robertovi Vano, co sis z té spolupráce odnesl?
Autogram do knížky...
No vzhledem k jeho úžasnému stylu práce, je to obrovská zkušenost. Naučil
mě na fotografii jako takovou koukat trošku jinak než na jaký pohled jsem byl
zvyklý. Najednou přestaneš řešit techniku, čísla a parametry a začneš se
soustředit na obsah. Na práci s lidmi, na příběh jaký ta fotografie
vypráví a začneš si tu práci mnohem více užívat a je jedno jestli jde o zakázku
nebo o focení do domácího alba. Z konkrétnějších věcí bych rozhodně rád
zvýraznil styl přípravy na focení. Rozhodně praxe u něho mi umožnila zkrátit
dobu focení.
Nedávno si pokřtil
fotoknihu, můžeš přiblížit o co jde a jak vznikla?
Jednalo se o
spolupráci s fashion store Jiney Level, kdy se fotil lookbook, prvotní myšlenka
se zrodila v mé hlavě a s kamarády jsme ji trošku rozvíjeli, až
z toho vznikl poměrně rozsáhlý projekt, který trval kolem 3 měsíců focení,
grafických prací a hledání modelů a modelek. Veškeré práce jsem na tom odvedl
sám – nafocení, příprava knížky, dtp apod. A na druhou stranu kamarádi
z Jiney Level mi sehnali sponzory, zařídili obrovské PR, sehnali modely a
modelky opravdu se jim z toho projektu povedlo udělat ve výsledku obrovsky
úspěšnou PR akci, která jak víš sám se velice povedla. A za to jsem jim ohromě
vděčný a i nadále s nimi spolupracuji.
Co chystáš
v nejbližší budoucnosti?
Zatím se šeptá o
zakázce na další kníkžu z oblasti sportu, dále od dubna se bude spouštět
nový projekt soustředěný na sociální sítě – to je směr, kterým se aktuálně ubírám nejvíc. No a uvidíme co mi
přinese Fashion Week, kterého se účastním jako nezávislý fotograf, resp.
Akreditace press, nicméně na pozvání.
Kde můžou čtenáři
najít tvojí tvorbu?
Něco co bys chtěl na
závěr vzkázat čtenářům analogového blogu?
To je takové těžké
takhle na závěr, ale sám od sebe vím, že focení je náročná věc, ale pokud máte
sen něco udělat, tak nečekejte, že to někdo udělá za Vás. Musíte vstát a jít si
proto. Není nic co by nešlo, to ostatní jsou jen výmluvy.
|
Foto: Lukáš Zrůst |
|
Foto: Lukáš Zrůst |
|
Foto: Lukáš Zrůst |
|
Foto: Lukáš Zrůst |
|
Foto: Lukáš Zrůst |